Čtvrtek 7.8.2008

24. srpen 2008 | 16.30 |

Budíček.....no alespoň tak sem si myslel že to ráno ve čtvrtek tak začne, ale ani ne. Já se vzbudil sám v čas. Po snídani sme se oblíkli, teda babča, mamka a já. Bráchu sme nechali spát. A vyrazili sme na výlet do Sušic, vyzvednout bráchovo mikynu. Dojeli s me v pohodě do strejtový práce, kde sme tu mikynu od něj vyzvedli a trochu pokecali. Ale jen chvilinku. Pak sme se otočili a jeli zpět. Vrátili sme se ještě před oběděm a já se jen otočil a zas odjížděl za kamarádkou. Mamka jen na mě abych myslel na navrátila jako pokaždý a já na to jasně, jako po každý a pokaždý sem přijek později než sem chtěl. Hej ten čas taky tak rychle utíká někdy. Nasedl sem do auta a odfrčel.

Z Mariánek sem chtěl na karlovarskou, proto jezdim přes Teplou a Toužim. Krásná krajina, krásný zatáčky. Za Toužimem je pár takových dost prudkých a nepřehledných. Když sem se blížil k tý jedný kde je na jedný staně stráň na hóru a na druhý dólu tak sem trochu spomalil jako vždy. Nikdy se neví kdo to tam přežene a pak vjede do protisměru tak trochu. I tak co tam na mě vyjelo a jak sem neočekával. Já sem zrovna vjížděl do tý zatáčky co se najednou oběvil jeden s tich velkých kamiónů s dlouhym přívěsem. To by nevadilo ani. Problém byl v tom že to jaksi podcenil tu zatáčku a místo toho jel trochu rovnějš než měl. Lépe řečeno jel přesně na mě. Já šláp na brzdu a volant obrátil na druhou stranu abych se dostal co nejdál to šlo od něj. On taky šláp na brzdu a u obou to bylo slišet. Bylo i slišet že byl docela naloženej a táhlo ho to dopředu. Nebojte. Nic se nestalo. Mynuli sme se. Já v pravo měl pár centimetrů k ohradě silnice a v levo to samý k náklaďáku. Mohl sem si ho vepředu pošimrat kdybych vytáhnul ruku:-D

Tohle setkání nás určo oba překvapilo a já stál pak hezky pod adrenalínem. I tak jel sem dál. Na karlovarský to bylo v pohodě. Za Krušovicema sem jel ještě natankovat a pak na šesnácku směrem Malá boleslav a Jičín. Věděl sem co mě čeká na tý silnici za staveniště. Nad čim sem nepřemýšlel byli ty náklaďáci co byli taky na cestách. Takže sem se s nima zdržoval a na cestě mě jeden ještě málem smetl takže byl už druhej co nedával pozor, nebo jak to mám popsat. Někdy sem dojel k Jičínu a nechal vše za mnou. Konečně sem vlastně dorazil za kamarádkou a to celej. Už sem nemohl očekávat jí zase vidět ale jodnu věc jí řeknu. Ve všední den za ní už nejedu. To trvá ještě dýl než v neděli:-D

Co sem dorazil tak sem se ozval a páč sem měl hlad tak sem se trochu najedl. Něco málo sem měl sebou (sladkosti). Co mám ke srazu říct. Zase sem se procházel po louce s dvouma holkama a kecali sme. Zašli sme i k lesu a posezeli na lavičce. Dělali si srandu s nějakých kluků co jeli s traktorem na pole a nějak jim to do kopečka nechtělo jet. K večeru sme dorazili zase k autu abych já vyrazil ještě v čas zpět. Ehm no. Loučili sme se přes hodinu až do tmy. Takže bylo jasný že zase přijedu po půlnoci domů. Jasný bylo a je že sou to dvě bezva holky a že je jako kamarádky zase někdy navštívim.

Jinak cesta domů byla v pohodě skrz to že bylo už tak pozdě. Skoro nikdo nebyl venku a já dorazil před jednou domů.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře