Od Luci pro Míšu/Klíště20

16. prosinec 2008 | 18.10 |

Míša-Klíště 20

(6.3.1986-5.6.2008)

Je to pár let co jsem se dozvěděla, že Míša patří do mé rodiny a od té doby jsem měla příležitost ji hodně poznat. Je pravda,že jsem ji poznala když slavila 16 let. Měla jsem hodně příležitostí s ní strávit a také jsem strávila nedá se říct, že skoro všechny, protože žila už pár let se svým nemocným otcem v Polsku. Ale teď už něco o Míše.

Narodila se 6.3.1986 v pražské porodnici. Do svých 3 let a 11 měsíců žila na pražském Žižkově, ale potom se stalo, že se její rodiče rozvedli od té doby žila na pražském Karlíně kde bydlela do

svých 15 let než dodělala devítiletou docházku.Potom se přestěhovala i se svým otcem do Polska kde také chodila na střední obchodní školu. Tu dokončila úspěšně.

Ale teď jak jsme se vůbec poznaly.

Bylo to, když jsem se dostala do jedné party to bylo Míše 16 let a byla v Čechách na otočku.

No po pár měsících tu byl červenec a srpen (prostě prázdniny).

Hodně jsme si o prázdninách užili. Nevím jestli vám mam psát jaké blbosti jsme tenkrát vyváděli. Prázdniny utekli jak voda a Míša se musela rozloučit a odjet domů,ale přesto si s námi dopisovala v jednom dopisu, který přišel v prosinci toho samého roku stálo, že přijede na Silvestr byli jsme všichni úplně nadšení.

Míša jak obvykle přijela o den dříve, když jsme ji nečekali,ale to jsme si už zvykli.

Tak se to opakovalo dva roky za sebou, ale potom přišel první šok.

Nečekala jsem to já ani Míša.

Bylo to březnové odpoledne, když se ve dveřích objevila moje mamka, když mi sdělila, že má pro mě překvapení tak jsem tomu nevěřila. Když mi řekla o co jde a, že má dceru z prvního manželství o kterém jsem taky nevěděla. Ten den se mi zdal čím dál tajuplný.

Nakonec večer už ani nevím kolik bylo, ale někdo zazvonil mamka šla otevřít a když přišla do obýváku a za ní přišla hned Míša obě jsme ztuhli hrůzou nevěřily jsme vlastním očím.

A vůbec ničemu co se ten den stalo, ale když nám mamina ukázala dokumenty a podklady. Tak jsme museli uvěřit. Druhý den jsme s Míšou chodily po Praze, ale pořád jsme řešily co když to zjistí parta, že jsme nevlastní sestry. Nakonec jsme nad tím mávli rukou a řekly si nějak to dopadne. Měli jsme jet na společně s partou na víkend. Parta se to dozvěděla ještě ten večer. Jako každá parta jsme vyváděli spousta kravin, ale jedna se nedá zapomenout. Byla to velká snaha,ale když Míša umřela tak jsme to vzdali, ale pořád v tom smyslu tam něco je. A co jsme chtěli ono to je taková divná věc, teda pro někoho chtěli jsme si založit vlastní skupinu, ale kluci z party každý na něco hrál teda jen tak, ale chtěli něco víc.

V partě nás bylo devět z toho tři děvčata.

Petr jako nejstarší člen party hraje na kytaru do dneška jsme mu nevymysleli přezdívku.

Bratři Michal zvaný Miky hraje také na kytaru, Pavel zvaný Špunt hraje na benjo. Další bratři Tomáš a Marek ti také přezdívku nemají. Nakonec z mužské posádky tam je náš houslista Vašek jinak přezdívaný Panda. No a nakonec ženská část party jak by řekl Petr. Klára kluci ji vymysleli přezdívku a ta ji hold zůstala a to je Medvídek. Míša jinak ji přezdívali Mazel,ale to se Míše nelíbilo tak jsme vymysleli něco jiného a to je Klíště ta přezdívka ji zůstala.

A nakonec kdo jiný než já mě zatím žádnou přezdívku nedali tak mi říkají normálně jménem.

Protože jsme byli rádi s partou v přírodě tak jsme skoro každý víkend teda pokaď bylo počasí chodily na vandry. A neobvykle kluci tahali svoje nástroje skoro všude a na vandru jim nikdy nechyběli.

Prožít celý večer u ohně s tramskou a country muzikou někdo by mohl říct,že jsme bláznili co to posloucháme a někdo jenom tiše závidí. Ale co nám to je jedno co si o nás ostatní myslí.

V partě se máme všichni moc rádi a i když mezi námi už Míša není nikdy na ni nezapomeneme.

Ale teď už od party zase trochu dál a blíže k Míše.

Jak už jsem psala tak Míša dokončila úspěšně školu.Dostala práci v jedné firmě která jezdila do Čech a občas do Německa .

Ale nakonec co se nestalo v Dubnu roku 2008 ji umřel taťka ,který byl nemocný už hodně dlouho.

Míše se pomalu začal hroutit celý svět,ale i přesto byla s námi.Na vandru (na začátku Května ) si Míša zlomila ruku a v práci jí moc nechtěli vidět.její svět se, ale pomalu hroutil dál její dlouholetý přítel ji opustil a Míša už nevěděla jak to zvládne.

Chtěla jsem ji pomoct a taky jsem se snažila, ale po týdnu mi řekla abych ji dál nepomáhala.

Myslela jsem, když mi řekla abych ji dál nepomáhala tak, že neudělá nic špatného.

Po týdnu jsem dostala zprávu, že Míšu vyhodili z práce to už jsem věděla, že se něco děje a určitě se něco stane, ale když jsem se snažila pomoct tak mi Míša řekla, že se vůbec nic neděje.

Potom jsem se dozvěděla od Míšiny kamarádky, že se Míša nevrátila domů.

Měla jsem strach co se děje. Když k nám o víkendu do party zavítala její kamarádka tak se skoro všichni divili co se asi děje. Byla s námi jen na jednom vandru, ale to nevadilo protože to je fajn holka, když nám večer řekla tu hroznou novinu, že Míšu srazilo auto a řidič ujel z místa činu

a Míše nikdo nepomohl a na místě umřela.

Byla jsem první kdo se na místě zhroutil kluci nebyli rádi, protože ji brali za dost dobrou kamarádku.dlouho jsme nesli co se stalo.

A neseme to ve svých srdcích pořád.

Na závěr bych Vám všem chtěla říct, že se mi to psalo velmi špatně.Ztráta blízké osoby se vždy nese špatně docela dost jsem si znova pobrečela tak se všem omlouvám kdyby moje vyjadřování nepochopili.

Všem děkuji za pozornost

Lucka

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře