dg081105

5. listopad 2008 | 17.30 |

Ležim, sedim, stojim, chodim, běžim, jezdim. Jedno co dělám tak mám jen temný myšlenky. Myšlenky o strátě, boji, zranění a smrti. A to zase sám. Pro někoho a pro nikoho. Stratil jsem zase jednou to co sem měl rád, ne to co mám rád. Bojuju pro to co nemám ale chci mít. I když vim že tento boj se nedá vyhrát tak se nevzdávám. Jsem zraněn a zranil sem i jiný. Chci smrt a do ní nepůjdu sám. Žiju protože to neni konec. Ne pro mě. Ještě se nepodařilo nikomu mě tak zničit aby mě tim zabil. Jen zranit mě se jim podařilo a proto bojuji dál....
....stojim ve městě uprostřed silnice. Kolem mě nikdo neni. Všichni utekli. Utekli ze strachu. Jsem v černym, volnym oblečení. Na zádech dva meče a luk. Jeden z nich tak dlouhej že dosáhne skoro až na zem. Kolem krku cinkaj draci a dračí symboli a jiný znamení. Na nohách a rukách závaží. Kolem pasu nože a jiný zbraně. Vítr nechá moje věci vlát a ve tváři je vydět jen temnota. Proto všichni utekli. Jen někdo s autem to nezjistil. Nevěděl o tom tak jede po té silnici přímo směrem ke mě.
Až pozdě mě vidí ti dva v tom voze. Zastaví. "Co to je?" Známe se. Holka řekne klukovy za volantem jen: "Já ho znám, to je on." Kluk se zhrozí. V tu chvíli se rozběhnu a vysunu ty dva meče. Jako blázen se řítím s mečema postraně, špičkama odemě. Vypadám jak malí letadlo. Kluk chce dát zpátečku ale nejdeto. Počítá jen zuby než to tam vrazí. Šlápne na to ale pozdě. Já vyskočim na kapotu. Ujede mi pod nohama a proto s tim většim mečem v pravý ruce proseknu kus předního skla. Při pádu dolů zapíchnu ten druhej do kapoty tak že zůstanu na autě vyset a tak že kluk couvá dál. Vytáhnu se, přeběhnu střechu do zádu. Otočim se a proseknu kus tý střechy jeho auta. On zabzdí a já sletim. Ujede.
Pro dnes to stačilo. Policajti stejně nejsou daleko a dnes se s nima nebudu dělat nějaký rozpory. Příště budem pokračovat protože nechápe že mi vzal kus mýho života. Ne. Života ne. Vzal něco co my bránilo být zlej, co mě krotilo a po čem toužim i teď. Zasunu ty meče a běžim pryč s tou myšlenkou: "Snad nezjistí že pořád existuje něco co mě zastaví, ale to je stejně tak blízko svý smrti jako já. Jen s nenávistí proti somě a né proti světu."

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře