Světlo

30. prosinec 2008 | 12.30 |

Říká se že když člověk umirá nebo zemře že musí jít do toho světla co vidí. No tak to dělám častěji. Častěji jdu do toho bílího světla předemnou co vidim ale nějak se nedostanu do nebe ani do pekla. Pokaždý se dostanu do auta v tom vědomí že jedu livrovat další crocue (pizzu).

Je to to stejný jako když psychyart říká že má člověk co chodí po silnici sebevražebný úmysl. Ale nevim jestli to tak je když vim že nic nejede.

To stejný je když nikdo nemá žádný přání, tak se říká že musí být šťastný když už všechno má. Ale co když s tim jen myslí že nemá žádný přání, protože ví že to co chce se nedá za peníze koupit. Je potom taky ten člověk tak šťastný jak všichni říkaj? Přát si pravý přátele, přát si lásku, zdraví apd. To jsou přání co se nedaj koupit, ty musí být sami od sebe a když nejsou tak nejsou. A když je někdo chce a nemá tak neni šťastnej i když má vše co se za peníze dá koupit.

Stejný je říkat o člověku že žije když vlastně jen stojí a v jeho životě se nic nehne. Když nedělá žádnej rozdíl jestli je nebo neni.

Tak se mu ptám kde jsem. Sám to teď nevím. Vím jen že jsem a budu někde. Doma, v práci, venku, na cestách.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře