22-23.2.2010

4. březen 2010 | 11.30 |

Tak to bylo silný. Trochu jsem potřeboval to spracovat. Jako snít o lidech co už zemřeli je dostatečně hustý.

Jak to začlo? Scela normálně tal poslouchejte a čtěte;-)

Jdu. Jsem v nějakym velkým nádraží. Stojí tam plno vlaků. Prostě normální, plný nádraží. Všude lidi. Ale něco je jinýho. Docela ticho. Nebo ne? Rozhlašovač něco kecá ale já tomu nerozumim. Ale ti ostatní jo. Koukám se tak po lidech, orientuju se. Chci věědět kde jsem, co tu dělám a co to má být. Jak se tak rozhlížim tak vidim holku. Musim se kouknout ještě jednou pořádně a ne jenom přelítnout očima po ní. Nevěřim tomu. To je Lenka. Ta holka je přece mrtvá. Zemřela když jí bylo 23 let. Co tu sakra dělá?

Jdu za ní, alespoň to zkoušim. Je tam tolik lidí co chce do toho vlaku. Ale i tak. Musim za ní. Po chvíle se k ní protlačim a oslovim jí. Ale nereaguje nejdřív až když jí chytim za rameno tak se otočí a koukne se na mne. Jako by něco chtěla říct a nemůže. Nic neřekne a já nic nechápu. Kouknu se zase po tich lidech a vidim že nikdo s nikym nemluví. Je mi to divný a podezřelí. Nedůvěřuju tomu tak dělám jako bych patřil k nim. Lenka se trochu na mě usměje a chytne mě za ruku.

Lidi začínaj nastupovat do toho vlaku. Tak jdu pomalu s Lenkou. Už skoro všichni nastoupili i se zavadly. Lenka nastoupí jako první ale pro mě neni místo. Tak jdu k druhým dveřím kde se ještě nastupuje. Tam nastoupim a jdu směrem kde by měla být lenka. Je ve vagónu trochu chaos ale to mě nezajímá. Chci jen vědět co to má být.

Lenka sedí na sedačce za dveřmi. Je pro jednu osobu a jak tak k ní jdu tak postřihnu že ve vlaku jsou vlastně samý mladý lidi. Jdu kolem kluka a poznám i jeho. Něco ve stylu emo-gothik, prostě v černym. Vim že se nedávno zabil nebo byl zabit. Případ nebyl ještě vyřešen a policije neměla stopy tak to běželo v televizi. Ten kluk se kouk na mě jako by věděl že sem nepatřim ale nechal mě jít dál a uvolní mi cestu k Lence. Lenka mě vidí tak si sedne víc na stanu abych si mohl sednout k ní. Prostě zvedne zadek. Já to chápu. Jsme kamarádi co jinýho i přes smrt.

Hraju zase hru. A tahle je hodně nebezpečná protože podle toho co tak vidim jsem mezi mrtvýma. Otázka je, jsem já na živu ještě a nebo taky už ne? Jasný je že Lenka nezastárla. Dokonce je mladší než jsem jí na posled viděl a zdravá. Jak si sednu k ní a ona se o mě opře a ten kluk na mě kouká tak mi potichu říká že je ráda že tu jsem ale že neví co tu dělám. Že ví že sem nepatřim a neví jak jsem se sem dostal. Poví mi taky že tento vlak má jen jeden směr a že doufá že nikdy nedorazí.

Teď to mám dohromady. Tohle je vlak mrtvých. Dobrý a nebo taky ne. Protože teď nevim co já s tim mám dělat a začínám mít menší paniku. Pomoc a budíček a tim pádem konec snu. Ale rád bych věděl co by bylo dál:-D

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář