Společnost

23. leden 2014 | 17.00 |
› 

CZ_vlajka.JPG - DE_vlajka.JPG

Podle statistyky se stalo 40% žen obětí násilím od svých partnerů. Naopak to je zase že přibližně 5% mužů je bito svými družkami. U toho se jedná jen o oficiální čísla. Neoficiálně se předpokládá že čísla jsou vyší.

Mohlo by se dlouho diskutovat o tom proč se nechá někdo mlátit a proč někdo mlátí jiný. Kdo je oběť a kdo činitel. Můžem vinu dávat oboum. Ale co je s naší vinou? Ano s naší. My jako společnost, která o tomto problému ví a občas i vidí a přitom nic nepodnikne. Teď neříkejte že vy by jste něco dělali. Víme líp že by jste koukali pryč a odešli. Málo kdo jde mezi. Proč? Protože se bojíme o svoje zdraví, nejsme naučený jak se chovat a většinou jsme samy. Neznáme důvody proč se něco děje, nechceme problémy, nevíme jestli je násilník ozbrojen a jak silnej vlastně je. Neovládáme situaci a proto se jí, když možno, vyhneme.

Občas se najde někdo kdo to neudělá a něco podnikne. Kdo vezme svou odvahu a postaví se násilníkovy do cesty. Bez myšlenky na následky.

Já osobně jsem mezi lidma suverén, přitom jsem spíš někde vedle než středem pozornosti. Sám jsem zase nervózní. Rozdíl je že když jsem sám tak neni šance že by někdo zavolal alespoň sanitku pro mě.

Otázka je jak by jste vy reagovali. I maličkosti stačí. I maličkosti zastavý násilí. Možná ne hned ale je to začátek. Uvědomit si že když nic neuděláme tak se nic nestane. Posílí to jen pozici násilníka. Ale jakmile něco podniknem tak jsme ti dotyčný který tvoří naší společnost.

Tohle neni konec ale jen úvod. Úvod snad delšího projektu.


DE_vlajka.JPG

Laut Statistik wurden 40% Frauen schon mal Opfer von Gewalt durch ihre Partner. Anderseits ist es wieder so, dass cirka 5% der Männer durch ihre Partnerin geschlagen wird. Dabei handelt es sich nur um officiele Zahlen. Unofficiel geht man davon aus, dass die Zahlen höher sind.

Es könnte lange darüber Diskutiert werden wieso sich jemand schlagen lässt und wieso jemand andere schlägt. Wer ist das Opfer und wer der Täter. Wir können die Schuld beiden geben. Aber was ist mit unserer Schuld? Ja mit unser. Wir als die Gesellschaft, welche von diesem Problem weiß und ab und zu es sieht und dabei nichts unternimt. Jetzt sagt nicht, dass ihr nichts unternehmen würdet. Wir wissen es besser, dass ihr weg schauen würdet und weg gehen würdet. Nur wenige gehen dazwischen. Wieso? Weil wir Angst um unsere Gesundheit haben, wir haben nicht gelernt wie wir uns verhallten sollen und meistens sind wir alleine. Wir kennen keine Gründe wieso was passiert, wollen keine Probleme, wissen nicht ob der Gewalttäter bewafnet ist und wie stark er wirklich ist. Wir kontrolieren die Situation nicht und deshalb gehen wir ihr, wenn möglich, aus dem Weg.

Manchmal findet sich jemand der dieses nicht tut und etwas unternihmt. Wer, der seinen Mut nimt und stellt sich einem Gewalttäter in den Weg. Ohne Gedanken an die Folgen.

Ich persönlich bin zwischen leuten suveren, dabei bin ich eher irgendwo bei seite als im Mittelpunkt der Leute. Alleine bin ich wiederum nervös. Unterschied ist, dass wenn ich alleine bin ruft niemand einen Krankenwagen, fals mir was passiert.

Frage ist wie würdet ihr reagieren. Auch Kleinigkeiten reichen. Auch Kleinigkeiten halten Gewalt auf. Vielleicht nicht sofort, aber es ist ein Anfang. Wissen dass wenn wir nichts tun, passiert auch nichts. Es stärkt nur die Position des Gewalttäters. Aber sobald wir was unternehmen, sind wir die jenigen die unsere Gesellschaft formen.

Dieses ist kein Ende, sonder ein Anfang. Anfang eines hoffentlich längeren Projekts.

Zpět na hlavní stranu blogu

Související články

žádné články nebyly nenalezeny

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář