Zmatený

28. srpen 2016 | 15.00 |

CZ_vlajka.JPG - DE_vlajka.JPG

Tenhle život je už dost těžký, plnej bolesti. Jenom bůh mi může pomoct, z nenávisti mýho srdce.

Já už nemůžu a nechci tu prázdnost ve mě cítit.

Nasadim nůž, jestli ještě něco cítim. Já už častěji nad tim přemýšlim.

Co je už doživotní bolest proti okamžiku. Já sedim doma a čumim do počítače.

Zkoušim zapomenout, co mi bylo dáno. Cíl mýho života se sune do velký dálky.

To neni žádný rozloučený nebo soustrast. Vše co jsem chtěl bylo jen štěstí.

Já bych nejraděj vše pustil. Ale mohu jít? Koho nechám zpět?

Vše je šedý a je to jak vězení.

Moje hlava je plná věcí co mě trápí.

Já žiju ve světě kde je temnota.

Já jsem tu pro kamarády. Když byly problémy tak jsem tu pro ně byl.

Nejraději bych pustil pro okamžik štěstí.

Ale já tu dále stojim a všemu odolávám.


DE_vlajka.JPG

Dieses Leben ist schon schwer genug, voller Schmerz. Nur Gott kann mir helfen, aus dem Hass meines Herzens.

Ich kann und will nicht mehr diese leere in mir fühlen.

Setz das Messer an, ob ich noch was fühle. Ich denk schom öffters darüber nach.

Was ist schon lebenslanger Schmerz gegend den Augenblick. Ich sitze zu hause und glotze in den rechner.

Versuche zu vergessen, was mir gegeben wurde. Ziel meines Lebens schiebt sich in weite Ferne.

Das ist kein Abschied oder selbsmitleid. Alles was ich wollte war nur Glück.

Ich würde am liebsten alles loslassen. Aber kann ich gehen? Wen lass ich zurück?

Alles ist grau und es ist wie ein Gefängniss.

Mein Kopf ist voller Sachen, die mich quälen..

Ich lebe in einer Welt wo die Dunkelheit ist.

Ich bin hier für meine Freunde. Wenn sie Probleme hatten, war ich für sie da.

Am liebsten würde ich loslassen für ein Augenblick Glück.

Aber ich stehe hier weiter und wiederstehe hier allem.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář