Konec práce 2.6.08

3. červen 2008 | 00.55 |
Před dvouma týdnama jsem začal praktikum u jedný firmy kde jsem měl dnes podepsat smlouvu. V samej čas jsem začal vypomáhat. Jezdil jsem s jídlem. No v tý první práci jsem chodil po domech a zvonil kvůli telefonu a netu v nařízení jedný firmy. Učil jsem se jak s lidma mám mluvit a podobně. Práce to byla dobrá a bavila mě. Jenže v 9:00 jsem musel být v práci, pak ven a až v 18:00 zase zpět do firmy. Většívou později a kolem 19:00 - 19:30 na cestě domů kam jsem dorazil pozdě. A o některých sobotách bych musel taky makat. A to je ten problém. Od nevidim do nevidim a i o sobotách jsem pracoval už rok a půl a tento rok jsem si chtěl léta trochu užít. Vrtalo mi to dlouho v hlaě protože vídělek by byl dobrej ale vše na provize takže rizikový. No a tak jsem dal v pondělí, ještě než jsem podepsal smlouvu, výpověď. Šéf si myslel že chci mluvit o výplatě tak se divil když jsem mu řekl že jdu. Nějak neměl slov a nevěděl nějak jak na to reagovat. Normálně to chodí na opak:-D No tak jsem odevzdal vše ještě a šel.
Večer jsem pak šel to tý druhý práce jezdit (18:00) a netrvalo to dlouho co mě jeden kolega naštval. Rozebírat to nebudu protože by to bylo na dýl a já chci přijít k tomu co bylo když jsem měl padla. No ve 23:30 jsem zajel do garáže a vyrazil domů (10min). A tak po cestě jsem si začal potichu pro sebe zpívat na cestě tomů. No jakej text to přesně byl už nevim ale o co šlo jo. Začal jsem s: "Oh happy day, oh happy day." Pak to šlo dál s českym jazykem že to vlastně neni můj den. A pak to šlo dál s tim proč mi neni tak dobře a že lidi nejsou pravý, že jsou falešný. A proč já jsem pravej a hrdej. Pak se přidal jakoby někdo jinej a odpovídal na tyto otázky a to že nejsou všichni falešný. A pak zase já proč ty druhý nevidim. Ten druhej na to že jsou všude i kolem mě ty pravý lidi jen že se bojí ukázat že jsou praví. Já na to proč se bojí. Ten druhej že se bojí protože nechtějí aby je někdo ranil a proto neukážou že jsou pravý, milí, hodní.
Nějak jsem s tim popisoval plno mých kamarádů a hlavně kamarádek.
Dlouho jsem si takhle pro sebe nezpíval. Ale pomohlo mi to se uklidnit a hlavně si něco zase jednou uvědomit. Uvědomit si že nejsem sám a že jsou kolem mě lidi, kamarádi co jsou na tom ještě hůř ale ještě nejdou chvíle kde se zasmějou. Já vlastně taky a kdyby my bylo vždy bezva tak bych si neuvědomil plno věcí. Třebas si navzájem pomáhat, podporovat, utěšovat atd.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře