3.-4.6.2008 Kolonizace

4. červen 2008 | 13.15 |
To byla zase noc. Tak zajímavě začala, hrozně pokračovala a divně skončila:-D Myslim s tim ten sen;-)
Jak začal? No zkuste si to představit a prožijte si to ve vaší fantaziji taky:-)
Jsme ve skupině a stojíme u okna. Před náma je vydět planeta. Mrtvá, nic na ní nežije, pustá. Je vidět světle a tmavě hnedá zemina, žádná modrá, zelená, žádný mraky. Jsme v kosmický loďi a míříme si to k tý planetě. Náš úkol je založit základ pro koloniji. Sázet rostliny pro kyslík, nechat vznikout řeky, rybníky a moře. Usídlid zveř všeho druhu. Na to je snámi celí loďstvo na cestě.
Přistanem na této planětě a s jedný tý lodi co má naloženo jen materiál na baráky se strojema na kyslik postavýme celí komplex s laboratořema. Kde začneme naší práci. Mezi tim co jedna skupina staví dál se stará druhá o první rostliny a vodu. Pomalu se to v komplexu zelená a někteří z nás vyrazí na expedici. I já. Řídim jeden dopravní letoun. Na místech co vypadaj dobře pro další základy pro kolonije děláme testy a měříme je. Pak vypočítáváme co se tam založí a místo označíme. Pak letíme dál. Zpátky v hlavnim komplexu sestavíme dohromady vše co potřebujem a letíme zpět na tyto místa. Mezy tim přiletí další skypiny co nám mají pomoct. Já lítám mezi novýma oázama který jsme postavyli a hlavnim komplexem a transportuji materiál a lidi. Pomalu je vydět že se se daří. První řeky vznikaj a kolem našich stanic se to začíná zelenat. Planeta má už i slabou atmosféru s kyslíkem. Ještě chvíli a člověk může venku chodit. Ale i planeta se trochu sama od sebe změnila. Skrz lety jsem postřihnul že mýstama se krajina změnila, kde byly kopce žádný už nejsou. Ale nic co by vše nějak znepokojilo. Pracujem dál.
Ještě pár týdnů a prvni kolonisti přiletí, kteří budou stavět první město. Místo pro ně je už vybraný. U jedný oázy na druhý staně planety než stojí hlavní komplex vzniklo moře a plno rostlin se tam rozrostlo. I první zvířata tam už žijou. Vlastně se na této půlce daří líp než na tý druhý. Ale nic si u toho nemyslíme. I když nás znepokojuje že na pár místech kde byli kopce jsou teď rybníky tekutý lávy. Možná proto se mus´me více starat o rostliny aby rostli.
Už jenom týden než přiletí první lidi a rodiny co chtějí na této planetě žít. Jedna půlka je už plná zvířecího života a celá zelená. Je mnoho potoků, rybníků a krásný moře. Krásný zátoky. Na druhý půlce, kde je hlavní komplex pracují nyní všichni aby se to tam taky povedlo. Zeleně je taky už dost a i pár zvířat. Pár potůčků je taky vydět. Ale rybníky s lávou se zvětšili a je jich i více. Pravydelně ještě lítám na druhou stranu pro kontrolu ale vše se tam vyvíjí jak má.
Už jen pár dní než přiletí první loďe s lidna pro koloniji. Mají sídlit u toho moře. Moc krásný místo. Posílám til loďem poslední data aby věděli kam mají. Přenos ukončim a v tu tobu se začne třást země. Vše se klepe, věci padaj, člověk nemůže ani stát. Zemětřesení přestalo. Konraktuju všechny oázní komplexi jestli je vše v pořádku.

Jen pár lechce zraněných. Jen od jedný nedostávám odpověď, nereaguje. Je to jedna z tich co je blízko několik lavových rybníků a obsazena jen s pěti lidmy. Hlavně s geologama. Hned zasednu do letadla a letim se kouknout co se stalo. Letim co nejrychleji to jde. Doletim a vydim jen velykámský jezero, vlastně moře lávy. Uprostřed toho měla být laboratoř která tam samozřejně už nestojí. Vše muselo jít rychle. Nestačili ani volat o pomoc. Letim k ostatním pro zraněný. Mezi tim co oblýtává, ostatní oázy tak se země třese pravydelně dál, ale jen trochu.
Ještě 48hodin než přiletí první kolonisti. Vzbudí mě další velký zemětřesení. Jeden kolega přiběhne do mýho pokoje a řekne že několik oáz volá o pomoc. Hned vyletim z dalšíma dvouma pilotama zjistit co se přesně děje protože signál je špatnej a nevíme co se mimo komplex přesně děje. Při výletu vydim že několik rostlin zemřelo stejně jako pár zvířat. Vzniklo i pár dalších potoků s lávou. Přiletim do prvního komplexu. Kolem je vše zničený a všude láva. Nechám evakuovat. Další silný zemětřesení. Uprostřed budovy výbuch s lávou. Ti poslední lidé co měli nastoupit byli timto před mýma očima zabiti. Rychle odstartuju a letim dál. Hlásim to na hlavní komplex a dám povel k evakuaci všech. Zemětřesení jsou silnější a slilnější. Přiletim plnej a první už zbalily. Nakládaj to nejdůležitější do lodě a startujou systémy. Po pár hodinách jsou všechny oázy evakuovány a některý úplně zničený.
Chci poslat zprávu o katastofě aby kolonisti nepřistávali. V tem moment zase výbuch, světlo zhasne. Naskočí generátor. Nedostanu žádný signál už. Kouknu se na kamery a vydim že budova kde byla anténa a hlavní generátor už nestojí. Běžim do lodi s posledníma lidma. Rozdělili jsme se na dvě lodě a startujem. Z okna vydim další výbuchy a fontény s lávou. Prásk. Loď se třese. Systémy blbnou, některý vypadnou. Chci volat druhou loď ať už nečekaj a odletí. Nejde to, ale stejně stoupaj. Odlítávaj. Dávám všechno co jde na trysky. Pomalu stoupáme i my. Další výbuch vedle nás. Trup lodě práskně proti zdi komplexu ale drží. Už letíme konečně. Ve vesmíru se setkáme z druhou lodí. S vyslílačkama se dohodnem že letíme pryč a zkusíme informovat kolonysty. Jenže komunikace na větší dálku nefunguje stejně jako senzory a navigace.
Až týdny později dorazíme zpět ke stanici. Komandant stanice se diví kvůli stavu v jakym jsme dorazily a že jsme se už týdny neozvali. Řeknu mu co se stalo a že nedoporučuju kolanizovat tuto planetu. Že je instabylní. Nato dostanu odpověď že kolonije už existuje a že kolem hlavního města co jsme vybrali existuje plno vesnic. Prý tam žije už několik tisíc lidí a deně vyráží nový lodě směrem kolinije.
Prosim s pár mýma lidma o doprovod jedne této loďi. Komandat mi to povolil tak vyrazíme. Doletíme do hlavního města. Krása. Vše v pořádku. Lidi spokojený. Většinu z mých průvodců nechám ve městě aby si užili večera a s pár letim na druhou stranu planety. Letíme přes lesy plný zvěře. Po čase doletíme na hranici kde se krajina změní. Jen malá zvěř nebo žádná. Stejně jako u rostlin. Všude láva a sem tam i potuček s vodou a životem. Ale plno mrtvý a zničený krajiny. Dorazíme do hlavního komplexu, Už stojí jen půlka. Ale všude klid a ticho. Přemýšlíme proč na této straně planety život prakticky neixistuje a na druhý straně daje. Procházíme zbytky budov a vše natáčíme. V centrále postavíme náhrobní kámen pro ty co zemřeli a rozloučíme se. Při odletu kouknu ještě jednou zpět a rozhodnu že tato půlka planety bude zakázanou zónou kam nikdo nesmí. Postavíme v hlavnim městě pomník pro ty co kolonizaci této planety zaplatili životem.

Timto skončil sen.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře