Jedovej dech

5. březen 2017 | 14.00 |

Drak usíná pravidelně na klávesnici. Ještě nenašel to co hledá. Alespoň to tak vipadá. Protože pořád prokoukává systém a archivy doupěte. Zatěžuje tim tolik systém že všechny ostatní programy potřebují dýl k práci. A tak jedno ráno odejde. Ale dvě z holek si toho všimnou. Taky už nespali. A tak draka pronásledují.

Drak jde do jedný chodby co leží za regály se zbraněma na trénování. Tam na něj čekala už Rory. Společně jdou dál skrz labyrint chodbiček a schodů. Holky je dál pronásledují a musí aby se nestratily. Chodbičky vypadaj jako by se v nich normálně nechodilo, jako by byly jen aby se doupě mohlo opravovat. Skrs chodmy vedou roury a kabely. Jsou zaprášený a na tdích jsou napsaný různý věci, většinou těžce čitelný.

Holky si něčeho všimnou. Kolem nich je všude technika za zděma ale v chodbých žádná technika neni. Jen trochu světla aby bylo trochu vidět kam člověk šlape. Takže se sem Melody a její holky nedostanou a nevidí kdo tu je.

Drak došel asi tam co chtěl. Zastavil se s Rory před zaještěníma dveřma. Žádnej kód, žádná běžná identifikace. Drak očistí částku dveří, přiblíží se a zase odstoupí od dveří a řekne: "Rory, dechni si." Rory dechne a nic. Drak se na ní usměje. "Jen jedovatý dech otevře tyto dveře." A dechne sám. Dveře se otevřou a drak s Rory vejdou. Obě holky jim následujou ještě než se dveře zavřou.

RoryMercury_st Chci to co chci a nic jinýho.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář