Bolest

21. červen 2008 | 00.45 |
Ty následující řádky jsou pro Míšu (kliště). Ale než začnu tak trochu něco jinýho. Vim že jsem ten článek o ní chtěl už aktualizovat fotkama, životopisem a vše kolem a o ní. No zatim jsem to nemohl udělat ale co nejrychleji to doženu. Jsem jí tohle alespoň dlužen když jsem jinak všude selhal. Je mi to líto, fakt toho lituju a chybí nám všem co jí alespoň trochu znali a vnímali. No a teď k tomu co je pro ní. Posuďte sami. Jen jediný varování předem. Jestli budete číst dál nezvodpovídám za vaše city.

pro_kliste20-p200a.JPG

mbpBolest

Dnes cítim víc než jiný dny. Naposled jsem se tak cítila když jsem se zamilovala.
Ale teď to nejsou hezký pocity. Přítel mě opustil a já ho tak milovala. Bolí mě to.
Jdu dnes do práce. Jsem zvědavá co mě tam dnes zas čeká.
Kamarád říká že jsem dobrá a že je můj kolega debil.
Taky říká že toho umim dost a nepotřebuju toho kolegu který ke mě je jako ke slušce.
Ale já to vím přeci líp co umim a co ne. A já vim že to nezvládám.
Tak se balim. Snad bude líp. Tak jedu.
Jsem z práce zpět. Den nepřines zase nic dobrýho. Vyhodili mě.
Nikoho tu nemám kdo by mě podržel. Jsem sama. Všichni odešli. Jen já tu ještě jsem.
Ale já tu nechci být sama. Chci já nevim co. Jsem smutná. Bolí to všechno. Ukončim to.
Jdu ven. Vím co chci. Je to konec mé bolesti.
Jdu k silnici. Čekám až se vyvolený oběvý a mou bolest ukončí.
Už je tu a ta bolest skončí. Jeden krok, jeden pád.....
- prásk -
..... vše se točí. Co to cítim? Je mi divně.
Něco mě táhne. Táhne mě to do tepla. K teplýmu světlu.
Tušim že mi tam bude dobře. Pustim se země a jdu do toho světla a tepla. Vznesu se tam.
Už ta bolest neni cítit, už neni.

pro_kliste20-p200a.JPG

Nezapomeň! Nezapomeň na kamarády protože my nezapomenem na tebe. Ve vzpomínkách.

P.S. Nejděte touto cestou. Držte se života i když to někdy bolí.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře