HPV (popis)(2)

14. červenec 2008 | 16.30 |

CZ_vlajka.JPG - DE_vlajka.JPG

Jako následky od HPV-Infekce se většinou vyskytnou neškodný pleťový změny. Existujou ale různý virový podskupiny, od kterých stojí některý v podezření, u vzniknutí od zlých nemocí. Dosvědšený je souvislost s rakovinu děložního čípku stejně jako s penis-, pochvy- a anlální rakovinou. Jak se k zlý degeneraci kvůli jedný HPV-Infekci dostane, se ale ještě scela nezjistilo.

Pokožka: Na kůži můžou HP-Viry vést k vytvoření bradavek. I tady se najdou formy, který degeneraci podporují.

Genetáli: Zatim bylo více než 40 podskupin HP-virů u infekcí genitální oblasti dokázano. U následků se musí odlišovat od bradavek ke kterým patří i zahrocené bradavičky(Kondylomy) , od vážných virových infekcí. Jedna málo častná zvláštní forma je takzvanej Buschke-Löwenstein-Tumor, který může mít dobrý i špatný buňky vedle sebe.

Pro kondylomy sou zodpovědni HP-skupiny 6, 11 a 42. Inkubační čas sou 3 týdny až 8 měsíců. V 10ti až 30ti procentách onemocněních se dá z náhlím zmizením bradaviček počítat. U toho hraje imuní postav toho dotyčnýho velkou roli. Virus ale zůstane v buňkách často schovaný a může pomalu způsobit opar-infekci vždy reaktovat když se imunitní emunita zhorší.

Vysoko-Rizikový-Skupiny

U HPV-Infekcí, který vedou k zlí změně (degeneraci) buněk , sou takzvaný vysoko-rizikový-skupiny, se nachází v sestupovím pořádí nejčastěji virový-podskupiny 16, 18, 31, 33, 35, 52, 73. Tady nedělaj ty viry žádný bradavičky ale spíš strukturový plochy, který nejsou tak jednoduše poznat. Může to taky náhle zmizet ale později se zase oběvyt.

Existujou i postupy, kde změny buněk neustále pokračují až z nich vznikne rakovina.

DE_vlajka.</p><div style=

JPG" src="http://etika.vzpomina.cz/img/605.jpg">


Als Folgen einer HPV-Infektion treten meist harmlose Hauterscheinungen auf. Es existieren aber verschiedene Virus-Untergruppen, von denen einige in Verdacht stehen, bei der Entstehung von bösartigen Erkrankungen. Bewiesen ist der Zusammenhang mit dem Gebärmutterhalskrebs sowie für Penis-, Scheiden- und Analkrebs. Wie es zu einer bösartigen Entartung infolge einer HPV-Infektion kommen kann, ist allerdings noch nicht vollständig geklärt.

Haut: Auf der Haut können HP-Viren zur Warzenbildung führen. Auch hier finden sich Formen, die eine Entartung begünstigen.

Genitalien: Bislang wurden mehr als 40 Untergruppen des HP-Virus bei Infektionen im Genitalbereich nachgewiesen. Bei den Folgen sind die harmlosen Warzenstrukturen - zu denen auch die Feigwarzen (Kondylome) zählen - von den ernst zunehmenden Virus-Infektionen zu unterscheiden. Eine seltene Sonderform ist der so genannte Buschke-Löwenstein-Tumor, der gutartige und bösartige Zellen nebeneinander beinhalten kann.

Für die Kondylome sind die HP-Gruppen 6, 11 und 42 verantwortlich. Die Inkubationszeit dauert drei Wochen bis acht Monaten. In 10 bis 30 Prozent der Erkrankungen darf mit einem spontanen Verschwinden der Warzen gerechnet werden. Dabei spielt die Immunsituation des jeweiligen Betroffenen eine wichtige Rolle. Allerdings bleibt das Virus in den Zellen oft verborgen und kann ähnlich einer Herpes-Infektion immer dann reaktiviert werden, wenn sich die Immunlage verschlechtert.

High-Risk-Gruppen

Bei den HPV-Infektionen, die zu bösartigen Zellveränderungen führen können, den so genannten "High-Risk-Gruppen", findet man in absteigender Häufigkeit die Virus-Untergruppen 16 18, 31, 33, 35, 52, 73. Hier bilden die Viren meist keine erhabenen Warzen, sondern eher flächige Strukturen, die nicht so einfach zu erkennen sind. Die nachweisbaren Gewebeveränderungen können sich einerseits spontan zurückbilden, sodass keine Zellveränderungen mehr nachweisbar sind, andererseits können sie auch zu einem späteren Zeitpunkt erneut wieder auftreten.

Es gibt auch Verläufe, wo die Zellveränderungen stetig fortschreiten, bis sich Krebszellen entwickelt haben. Für eine HPV-Infektion typisch ist der Abstrichbefund PAP IIID. Hochgradige Zellveränderungen bis hin zur Krebszelle zeigen sich bei PAP IV a/b oder PAP V. Diese Virus-Untergruppen sind nicht nur an der Entstehung von Gebärmutterhalskrebs beteiligt, sondern man findet sie auch bei Krebserkrankungen des Penis, der Vulva (äußeres weibliche Genitale) oder des Anus.

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře